Před heřmánkem smekni, před bezem klekni!

Na pohled obyčejný keř, který nám na jaře přinese hojnost bělavých květů, ze kterých vyrobíme sirup, limonádu nebo usušíme na zimní čaj. Nic zvláštního, tak proč před ním klekat? 

Má v sobě totiž dvojí moc, moc života i smrti, je léčivkou i jedem. Jeho květy, plody, listy i kůra jsou léčivé, je však třeba důkladně nastudovat jejich užívání a účinky. Čaj nebo šťáva z květů jsou výborným podpůrným prostředkem při chřipce a nachlazení, plody mají analgetický účinek a mírně snižují tlak. Lze je použít například k přípravě šťáv, kompotů, likéru nebo je usušit a přidávat do čajových směsí. Můj dědeček si dělal likér a každý večer si dal stopečku na srdíčko, jak říkal. Ten likér dělám podle jeho receptu občas také, je to velká dobrota. Listy bezu se používají na suché zábaly při revma a jako čaj mají čistící účinek na organismus. Samotná kůra stromu je silným dávidlem, proto se až tak běžně neužívá. Léčebných účinků tohoto "obyčejného" keře je nespočet. Dnes se však nesmějí uvádět, takže je na každém, aby si informace dohledal. 

Bez má také svou magickou sílu, přitahuje do sebe zlo a negativní energie a ty pak stahuje do podsvětí a chrání nás na zemi před silami tam dole. Proto by se bez neměl řezat ani kácet a když už je to nutné, je třeba ho pěkně požádat. Bez také nikdy nesázíme, počkáme si až kam nám ho bohové zasadí. Pokud nám roste přede dveřmi, ochraˇˇnuje náš dům před zlými silami, ale do domu se nesmí větve bezu vnášet. 

V dávných dobách byl posvátným keřem a i my k němu teď s úctou klekneme.

A víte co je chebdí? Tento zvláštní název nese jiný druh bezu, se kterým si ten černý můžeme splést. Pozor ten je jedovatý!